Konstruktivismus jako východiskoZákladním teoretickým konceptem, který zdůvodňuje proces učení a vyučování etické výchovy, je pedagogický konstruktivismus. Jde o pedagogický proud, který vychází z poznatků kognitivní psychologie kladoucí důraz na vytváření poznávacích struktur.
"To, co má člověk ve své mysli již vybudováno, mu dává schéma nebo rámec poznání, které slouží jako základ pro poznání nové, které bude teprve vystavěno."1 "Sociální konstruktivismus klade důraz na sociální vztahy při tvorbě poznatků a rozvoji poznávacích procesů."2 |
Skutečnosti se během času mohou měnit, na poznání nelze nahlížet jako na neměnné. Zejména v dnešní době rychlého technického pokroku je třeba získané poznatky přehodnocovat – rekonstruovat.
Konstruktivismus se nezaměřuje jen na obsah získávaných poznatků (na rozdíl od transmisivní školy), středem zájmu se stává proces poznávání. Hana Kasíková 3 uvádí předpoklady, ze kterých vychází konstruktivní vyučování:
Ivan Turek 4 popisuje dva proudy pedagogického konstruktivismu:
|
Tyto teorie nás vedly k uplatňování kooperativních forem výuky (blíže článek Organizační formy) a metod kritického myšlení programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Kritické myšlení charakterizuje David Klooster 5 jako myšlení, které (1) je nezávislé, je tedy založeno na vlastních názorech, hodnotách a přesvědčeních. Důležitý je pocit svobody myslet sám za sebe. K tomu, abychom mohli o dané věci přemýšlet, potřebujeme určité penzum informací. (2) Samotná informace je tak východiskem, nikoliv cílem kritického myšlení. Podstatné jsou i (3) motivy našeho poznání, které by mělo začínat otázkami a řešením problémů 6, o něž máme zájem, a cítíme potřebu se danou věcí zabývat. Výsledné řešení je podloženo (4) argumenty, tj. tvrzením, které je podpořeno důvody, resp. důkazy. Kritické myšlení je (5) myšlením ve společnosti. Platnost svých tvrzení ověřujeme v interakci s ostatními lidmi, ta vede k prohlubování našeho poznání, případně jeho korekci. |
- GRECMANOVÁ, Helena, Eva URBANOVSKÁ a Petr NOVOTNÝ. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, 2000, s. 20. ISBN 80-857-8328-2.
- Pedagogika pro učitele. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Editor Alena Vališová, Hana Kasíková. Praha: Grada, 2011, s. 122. ISBN 978-802-4733-579.
- Pedagogika pro učitele. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Editor Alena Vališová, Hana Kasíková. Praha: Grada, 2011, s. 121. ISBN 978-802-4733-579.
- TUREK, Ivan. Didaktika. 1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2008. s. 392 - 400. ISBN 978-808-0781-989.
- STEELOVÁ, Jeannie, Kurtis MEREDITH, Charles TEMPLE a Scott WALTER. Co je kritické myšlení: vymezení pojmu a rámce E-U-R. Praha: Kritické myšlení, [1997].
- Kritické myšlení může využívat řadu metod problémového vyučování. Kličková uvádí čtyři formy řešení problémů: 1. pokus a omyl, 2. vhled nebo postřeh, 3. užití minulé zkušenosti, 4. rozumová analýza. In: KLIČKOVÁ, Marie. Problémové vyučování ve školní praxi. Praha: SPN, [1989]. ISBN 80-04-2352-0.